Literární noviny | 3.3.2011 | rubrika: Domov | strana: 6

Pro & Proti

Úvod mé odpovědi na vaši otázku bude symbolický. Stravenky jsou past. Prosím, jsou léčkou v každém slova smyslu. Léčka stravenek spočívá i v tom, že je zvýhodněný daňový režim poskytován jak příjemci - zaměstnanci, tak poskytovateli - firmě. Vůle zaměstnavatele poskytovat svým pracovníkům “naturální mzdu” - avšak nezatíženou odvodovou povinností (0 daň i 0 pojistné), je tak korigována pouze tím, že si lze do nákladů promítnout 55 % nominální hodnoty stravenky. V zásadě lze tedy s nadsázkou říci, že kdyby zítra trh i správce daně akceptovali stravenky v nominální hodnotě 500 Kč, byly by tyto využívány. A v druhé nadsázce lze říci, že kdyby je jako platidlo akceptovaly pokladní veřejných domů, získaly by takřka univerzální respekt. Všichni přeci víme, že dnešní praxe je až zvrácená. Platí s nimi malé děti. Platí se s nimi nedělní obědy v restauracích, stejně jako se s nimi doplácí účet, na který je v tu chvíli peněženka krátká…. Správce daní si ještě netroufl kontrolovat množství nakoupených stravenek a porovnávat je s absolutním průnikem množin - nárokových dnů a počtu zaměstnanců firmy, došel by ke strašlivému zjištění. Na efektu požitků spojených s touto souběžnou měnou připomínající “tuzexové bony” se vytvořila jistá forma závislosti, včetně všech průvodních jevů. A přesto, nebo právě proto, je nám všem zřejmé, že tento fígl využívají jen někteří. Jsou firmy, kde stravenky akceptovány vůbec nebyly. Na druhou stranu znám firmy, kde se překrývají minimálně dva režimy podporovaného stravování přesto, že jedním z nich je vlastní podniková restaurace. A dovedl bych pomyslně poplácat po bedrech majitele firmy, kde se stravenky fasují i na manželky a rodinné příslušníky. Hraje se tu o “Černého Petra”. Všichni bychom měli vědět, že ten, kdo drží stravenku jako poslední - např. majitel restaurace, ji musí vyměnit za platné peníze, anebo opět rychle někomu podstrčit. A při této výměně za peníze o část své tržby přijde -zaplatí provizi firmě, která stravenku vydala. Zaplatí “daň” této hry. A protože nikdo z nás nechce být krácen na své části zisku a ceny jsou stejné, platíte-li stravenkou či řádným platidlem, platíme účet za tuhle kamufláž úplně všichni, hlava nehlava, se stravenkou či bez.

Bez stravenky bos nejsem žádný boss… Povedete-li tedy debatu o zrušení stravenek, nabijete si nos. Hlavu si ale rozbíjíme všichni. Vyměňujeme parciální účelové a někdy i velmi podivné výhody za zbytečně vysoké daně a co víc, těm, kteří se těmto lákadlům vyhýbají vědomě či je nemohou využít z moci někoho jiného, dáváme amorální lekci: “Tak vy ještě neplatíte žrádlo pro kočky stravenkami, no tak to jste úplní hlupáci…”.

Místopředseda Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny PČR, člen Expertního týmu pro otázky daňové politiky při MF ČR.