|
Zajímavé odkazyMédiaOnlinePrávě přítomno: 6 hostů a žádný člen |
Galský kohout klove Kalouska
Hospodářské noviny | 16.3.2009 | : Názory | : 11 | : Michal Doktor Miroslav Kalousek, prý s pomocí Francouzů, přesvědčil své kolegy ministry financí a společně tak přijali prodloužení platnosti výjimek v oblasti daně z přidané hodnoty. A to všechno v Praze, u nás doma! Zlevní se jídlo a účesy, těší se hoteliéři i majitelé salónů, většinou na prvních stranách deníků. Aby mi bylo správně rozuměno. Výsledek dohody, byť se možná rodil těžko, považuji za lehko dopočitatelný a není pro mne překvapením. Rozumím i tomu, proč je vydáván za velké vítězství, i když jím není. Také bez velkých potíží chápu, proč nakonec nemohla zvítězit odvaha řešit celý tenhle problém jinak – v souladu s dlouhodobou koncepcí ideálu a především v souladu s jediným možným řešením, které zakládá základní potenciál budoucí výhody pro všechny – koncepcí jednotného prostoru, zbaveného jakýchkoliv dalších výjimek. Zvlášť Fancouzi jsou mistry protekce a falešného vlastenčení. Je to přece karta tak zvaných zájmů francouzského »venkova«, co otravuje společnou zemědělskou politiku a znemožňuje její zásadní změnu. A jsou to titíž hráči, kteří neustále servírují speciální zacházení v jiných oborech. V tenatech nerovnosti Ano, jedná se o starý známý, v učebnicích mnohokrát popsaný protekcionismus. Takovým zvýhodněním (v podobě úlevy daně z přidané hodnoty ) polichocený hostinský nebo pohlazený lazebník, zdají se být věrnými a v každodenním kontaktu pracovitými spojenci svého zastánce. Proč to ale máme platit my ostatní? Proč mají vlády ostatních zemí upadat do tenat, která vyvolávají přílišné nerovnosti v ekonomice? Proč si mají politici vybírat mají-li raději a budou tedy zvýhodňovat majitele hostinců či autoopraven? S úsměvem ekonoma Příběh hrozby vypršení platnosti některých úlev v oblasti DPH je učebnicovou ukázkou toho, jak těžké je se jich zbavit a jak těžko se hledá ten správný čas, kdy to máme udělat. V roce 2010 měla vypršet výjimka zařazující byty s výměrou nižší než sto dvacet metrů čtverečních do snížené sazby. S úsměvem (ekonoma) čtu obavy ze skokového zdražení bytů. Nic takového by nenastalo. Otřes ekonomiky přece sráží ceny nemovitostí – tedy i bytů a trh by růst cen neakceptoval i kdyby ho podněcoval tlak zvýšené daně. Prosím, aby můj výraz – s úsměvem, nebyl chápán jako výsměch. Co jsem výše uvedl samozřejmě platí bez ohledu na to. zda to říkám já či zda to odmítá kdokoli jiný. Ano, je hodně pravděpodobné, že ustupující krize by mírně vylepšila ceny bytů, celková ztráta z jejich prodeje by se však zvětšila o vyšší odvod daně z přidané hodnoty. Potud postoj ministra Kalouska chápu. Rozhodl se nezvyšovat napětí na trhu a nezvyšovat ztrátu firem, které se živí prodejem bytů. Mé pochopení však nenalezne ve snaze tuto bramboračku ještě zahustit. Příběh o podílu daně z přidané hodnoty na konečné ceně guláše jsme podstoupili již několikrát. V roce 1999, kdy směřovala z vyšší sazby do nižší. V roce 2004 pak daň putovala nahoru – ze snížené sazby do základní. Přitom všem ale ceny guláše žily svým vlastním příběhem. Guláš, nebo angličtina? Odmítám uvěřit tomu, že nás galský kohout pustil do svého sedla. Pokaždé když si můj ministr vybírá, zda dá přednost guláši před kurzem angličtiny, klove kur do jeho hlavy, tedy i mé! Správné je počet výjimek snižovat, zavádět nové je tragický omyl. |
