|
Zajímavé odkazyMédiaOnlinePrávě přítomno: 6 hostů a žádný člen |
Stále zataženo
Příprava nového daňového řádu, na nějž již podnikatelé čekají několik let, vstoupila do další fáze. Zatím ale není úplně rozhodnuto o několika aspektech, které jeho vznik provázejí od počátku. Sem, tam, a zase nazpátek. Tak se dá charakterizovat geneze nového daňového řádu. V současné době se úředníci ministerstva financí vypořádávají s námitkami,které zazněly při projednávání v legislativní radě vlády. Podle poslance a člena rozpočtového výboru Michala Doktora se jednalo v podstatě o ty nejzávažnější okruhy problémů. Prvním je (i podnikateli kritizované) prolomení mlčenlivosti v rámci daňového řízení. V původním návrhu totiž existovala značná benevolence v této oblasti, kdy povinnost součinnosti s dalšími orgány veřejné správy a finančních úřadů byla prakticky bezbřehá. „To prostě není možné,“ argumentuje předseda ústavně právního výboru Marek Benda, který návrh na vypuštění těchto ustanovení na legislativní radě vlády navrhl. „Daňové řízení musí být co nejvíce anonymní, aby se zabránilo zakrývání skutečného stavu ze strany daňového subjektu. Ten by se mohl právem obávat nejrůznějších sankcí či kontrol ze strany úřadů, které s výběrem daní nemají cokoli společného. Úkolem berní správy je vybrat daň a ne provádět detektivní práci,“ doplňuje Benda. Podle informací Profitu právě s vypuštěním tohoto kontroverzního ustanovení nemá vedení ministerstva financí problém. NECHCEME ŽÁDNÉ EXTRABUŘTY Ministr Miloslav Kalousek naopak nesouhlasí s dalším požadavkem legislativců, aby byl daňový rád podřízen správnímu. A opět jde o starou písničku. Ministerstvo financí se již v dobách, kdy za přípravu nového daňového řádu odpovídala náměstkyně Dana Trezziová, odvolávalo na to, že daňové řízení je natolik specifické, že jej nelze vtěsnat do žádné přihrádky. Proti je ale například Nejvyšší správní soud, podle nějž je daňové řízení součástí řízení správního. Tato otázka není úplně teoretická, jak se na první pohled zdá. Jde totiž o možnosti odvolání, lhůt, a dalších nástrojů, které má běžný občan k dispozici v rámci správního řízení. „Daňové řízení je správní řízení jako každé jiné. Žádná jeho specifika nemohou odůvodnit krácení práv účastníků řízení s ohledem na jakýkoli veřejný zájem, jako je například plnění daňové povinnosti,“ říká poslanec Doktor. A konečně třetí závažná část připomínek se týká toho, zda v daňovém řádu má být i část věnovaná exekucím. I v tom se stanoviska liší. Legislativní rada navrhuje, rovněž v souznění se stanoviskem Nejvyššího správního soudu, aby byly exekuce z daňového řádu vyňaty, a aby je upravoval občanský soudní řád. Námitky se týkají především toho, že oproti občanskému soudnímu řádu rozhoduje o platnosti pohledávky a tudíž i o příslušném výkonu rozhodnutí samotný správce daně. Na rozdíl od ostatních subjektů, které musejí v případě uplatnění své pohledávky projít testem soudního přezkumu. „Žádný subjekt by tomto ohledu neměl být zvýhodněn. Praxe ukazuje, že například v konkursním řízení se stává uplatňování pohledávek finančního úřadu problémem,“ poukazuje Doktor na jeden z problematických momentů. ROZHODNE EXEKUČNÍ NOVELA Dalším problémem, který se týká exekučního řízení, je otázka dvojkolejnosti ve vymáhání pohledávek, o níž jsme v Profitu rovněž informovali. Ta se má dostat na jednání Legislativní rady koncem října. Zatím podle našich informací není definitivně rozhodnuto, zda zákon vloží výlučné právo vymáhat dluhy do rukou exekutorů, nebo zda je budou rovněž vymáhat soudy, jako je tomu doposud. Pokud by zvítězila „exekutorská“ varianta, zřejmě by zůstaly daňové exekuce v daňovém řádu, protože vymáhání přes soukromé subjekty by celé řízení značně prodražovalo. Zastánci zvláštního postavení daňové exekuce mají v ruce rovněž další silný argument. Berní správa často stojí proti daňovému subjektu v roli oprávněného a povinného. To znamená, že například daňový nedoplatek u jednoho finančního úřadu může být kompenzován kupříkladu přebytkem na DPH u jiného. Zklamán bude ten, kdo věřil slibům vlády, že v novém daňovém řádu bude zavedena všeobecná editační povinnost. Nebude - stejně jako doposud bude upravovat daňový řád pouze případy, které stanoví speciální zákony. Tedy například o dani z příjmu či o DPH. Zato by se měla postupně alespoň sjednocovat stanoviska jednotlivých finančních orgánů. Zatím se uvažuje o dvou variantách. O závazném posouzení v rámci jedné daně by rozhodoval jeden speciální finanční útvar, který by vyřizoval dotazy poplatníků z celé republiky. Druhou variantou je vytvoření počítačového programu, který by analogicky řešil stejné dotazy a byl by v každém počítači finanční právy. POMŮCKY MOHOU BÝT AŽ POSLEDNÍ ŘEŠENÍ Dosavadní verze daňového řádu přesto přinesla oproti původním představám jedno nepopiratelné plus. Vypadla z ní totiž ustanovení, která prakticky zakazovala možnost daňové optimalizace. Prolomit se nepodařilo pouze ustanovení, že důkazní břemeno leží v rámci daňového řízení plně na daňovém subjektu. I tady se ale možná blýská na časy. V návrhu daňového řádu doposud stojí, že pokud nedokáže svá tvrzení daňový subjekt doložit, následují takzvané pomůcky. Podle daňových expertů ale nic nebrání tomu, aby se pořadí obrátilo. „Tato možnost existuje v mnoha státech a byla by logická. Omezil by se počet soudních pří a zároveň by šlo i o klientsky příjemnější způsob vzájemné komunikace mezi správcem daně a daňovým subjektem,“ nebrání se takovému řešení Doktor. www.profit.cz |
